|
|
1. Po stopách středověkých stavitelů a zlatokopů
Dominantou dnešního vzhledu města jsou stavby spojené s činností středověkých stavitelů – radnice, kostel Nanebevzetí Nejsvětejší Panny Marie a sv. Mikuláše, hradby. Byly dílem týmů zedníků a kameníků projíždějících Slezskem. Technickým řešením, které tehdy vzniklo a je neobvyklé v evropském měřítku, byl boleslawiecký akvadukt, který město zásoboval vodou a odváděl odpadní vody do řeky Bóbr. Byl zásobován Pramenem - Queckbrunnen, jehož voda údajně měla zázračné vlastnosti.
Začátky města jsou spojeny také s činností zlatokopů. Těžba zlata přinášela tak velké příjmy, že kníže Boleslav Vysoký v roce 1190 založil osadu Bolesław. Osada, která byla základem pozdějšího města, vznikla v místě, kde se dříve nacházely pověstné Tři Krčmy (Trzy Karczmy), které poskytovaly ubytování cestujícím přepravujícím se přes řeku Bóbr.
2. Po stopách renesančních básníků
 V druhé polovině 16. a první polovině 17. století vytvořila skupina významných občanů Bolesławce intelektuální elitu, která se zapsala do díla evropské kultury. Prvními posluchači bolesławěcké školy bylo několik známých spisovatelů, tvořících tzv. první slezskou básnickou školu – Martin Opitz, Andreas Tscherning, Christoph Colerus, Andreas Scultetus, Kaspar Kirchner a známý vratislavský biskup Martin Gerstmann, astronomové Christoph Neubarth a Kaspar Knoll, grafik proslulý v celé Evropě David Tscherning a v neposlední řadě i Ephraim Ignaz Naso von Löwenfels. Tento neobvyklý fenomén novodobého Bolesławce způsobil, že si město získalo jméno „kolébky a rajské zahrady slezské novodobé poezie“ a také vědy a umění.
3. Po stopách Napoleona
Napoleonská doba zanechala výrazné stopy v dějinách Bolesławce. Francouzský císař Napoleon zde pobýval pětkrát. Zastavovaly se zde i nejdůležitjěší osoby ovlivňující průběh války: hlavní velitel ruské armády polní maršálek Kutuzov, generál Blücher, velící pruské Slezské armádě, ruský car Alexandr I, pruský král Friedrich Wilhelm III. Zde došlo k proslulé události za účastí Rosalie von Bonin, kdy byl vzat do zajetí francouzský generál. Město bylo účastníkem válečných událostí, které významně ovlivnily jeho pozdější osudy.
4. Po stopách architektů a mecenášů
19. století a začátek 20. století se zapsaly v dějinách města mnoha zajímavými architektonickými investicemi. Stavby vzniklé v tehdejší době jsou ukázkou spolupráce mezi městskými institucemi a samotnými občany, kteří často plnili úlohu mecenášů.
Mezi mnoha architekty působícími na území Bolesławce jsou významné dvě osobnosti: E. Gansel – autor viaduktu a věže kostela Matky Boží Neustálé Pomoci a Friedrich Schiller – autor areálu Vojvodské nemocnice pro nervově a psychicky nemocné. Avšak k nejkrásnějším ukázkám architektury založené na anglických vzorech patří zástavba ulice Willowa a jejího okolí, která vznikla pod vlivem největší tehdejší autority v oblasti stavitelství - Hermana Muthesia.
5. Po stopách přírodovědců a zahradních architektů
19. století se zapsalo i v oblasti přírodovědy – v Bolesławci se narodil K.F. Appun – a zahradního projektování – do dnešního dne na území města existují tři parky, které jsou dílem významného plánovače krajiny E. Petzolda.
6. Po stopách keramiků a sochařů
Mnohostaleté keramické tradice lze najít ve sbírkách Keramického muzea a vydáme-li se po stopách proslulých hrnčířů a keramiků – J.G. Joppeho, W. Pukalla a A. Henniga. Město vlastní také několik významných sochařských prací známých umělců – J.L.Webera, K.F. Schinkla, P. Breuera a bolesławianky J. Bary-Doussin.
7. Po stopách řeholníků a kronikářů
13. století se zapsalo v dějinách Bolesławce příchodem řádu dominikánů a řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Oba tyto konventy výrazně ovlivnily dění města – v důsledku jejich činnosti vznikla nemocnice a knihovna s bohatým knižním fondem. Dnes působící řády - Řád sester sv. Alžběty a Řád sester ctitelek Kristovy krve - rovněž odehrávají významnou úlohu v životě občanů Bolesławce. Duchovními byli i první kronikáři, kteří popisovali dějiny města. Pro badatelé historie je nejcennějším zdrojem informací nejstarší kronika Bolesławce psána farářem F. Holsteinem, která se nachází v oddělení historie města Keramického muzea.
|
|