sdfoksdpofks

INFORMACJE O STRONIE

19. století se zapsalo i v oblasti přírodovědy – v Bolesławci se narodil K.F. Appun – a zahradního projektování – do dnešního dne na území města existují tři parky, které jsou dílem významného plánovače krajiny E. Petzolda.

Karol Ferdynand Appun /1820 - 1872/

Jeden z nejznámějších vědců a cestovatelů. Narodil se v rodině bolesławieckého knihkupce. Okouzlen zoologií a botanikou, dle rady Alexandra von Humboldta a za podpory krále Friedricha Wilhelma IV. odcestoval v roce 1849 do Venezuely. Téměř 20 let zkoumal země Jižní Ameriky, své poznatky publikoval ve dvousvazkovém díle „W tropikach” („V tropických krajinách“) a v četných článcích a jeho věděcké sbírky byly dvakrát oceněny na londýnských výstavách.

náměstí Rynek čp. 28 – dnes knihkupectví „Agora” (13)

K.F. Appun se narodil v barokním domě, kde od začátku 19. století sídlilo nakladatelství Appunů. Budova byla zbořena v roce 1897. O pět let později byl na tomto místě otevřen jeden z nejelegantnějších a nejmodernějších obchodních domů ve městě. Obdivuhodné byly zejména fasády, které byly ukázkou tehdy módní arhitektury využívající historických forem s převažujícími modernizovanými novogotickými a novorenesančními prvky. Po 2. světové válce prošla budova pečlivou rekonstrukci a v současné době zde sídlí, v souladu s dávnou tradicí, knihkupectví "Agora".

Eduard Petzold /1815-1891/

Patřil k nejvýznamnějším evropským plánovačům krajiny. Pracoval především v Thuringen a na proslulých zahradách v Bad Muskau, které se staly jeho životním dílem. Jiný velký architekt krajiny – Pückler, doporučil Petzolda knížeti Bědřichovi Nizozemskému, kdy řekl: „Má přítomnost v Muskau již není nezbytná, protože on je mé alter ego a očekávám víc od něj než od sebe samotného". Petzold, považovaný za geniálního umělce, měl uskutečnit sny knížete o stvoření největšího a nejkrásnějšího parku v Evropě. Kromě působnosti v Muskau vytvořil projekty pro další místa – mj. projektoval 16 parků v Nizozemí a až 55 ve Slezsku. Byl známý i jako autor teoretických prací, kde prezentoval svoje umělecké dovednosti v oblasti projektování parků a zahrad. V Bolesławci E. Petzold v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století realizoval tři zajímavé projekty parků a zahrad. Byl známý z používání elipsoidově formovaných cest a vytváření křižovatek bez rovných úhlů, projektování odvážných kontur, zdůrazňoval diverzitu barevných odstínů. Byl také mistrem ve vytváření rozestavěných dalekých os a vyhlídkových vazeb v okolní krajině (mj. na území Bolesławce věž Jenny a parkové údolí s výhledem na panorama města u statku Próg). Petzold upřednostňoval listnaté stromy, využíval širokou škálu prostředků, odvážně sestavoval různé formy korun a kontrasty barev listů, aby dosáhl bohatých malířských efektů. Byl příkladem umělce usilujícího o sloučení toho, co dává krásná příroda a toho, co může vytvořit umění, aby vznikla „živá malířská krajina“.

Park u Obvodního soudu (26)

Dne 3. října 1865 rozhodnutím Městského zastupitelstva byla schválena částka 550 talarů na realizaci parku u nové budovy Gymnázia a příprava projektu byla objednána u Petzolda. Park s jednoduchým prostorovým uspořádáním má porosty charakteristické pro parky druhé poloviny 19. století. Rostou tu např. jilmy horské, jasany pensylvánské, platany javorolistné, červenolistý buk lesní, dub červený, lípa zelená, buk lesní, habr obecný, javor klen a vzácný jasan ztepilý. Sochářským prvkem doplňujícím kompozici parku bylo na podstavci umístěné mramorové poprsí Martina Opitze, vratislavského sochaře Michaelise z roku 1877. Park je považován za první ukázku vědomého formování zeleně u budov veřejné prospěšnosti na území Německa.

náměstí Plac Wolności – dávné náměstí Plac Dworcowy (30)

Náměstí, které bylo od severu uzavřeno zástavbou železničního nádraží a pošty a od východu domy na ul. Kaszubska, se skládalo ze dvou částí. První část tvořil park z roku 1854, druhá část vznikla dle Petzoldova projektu v roce 1872 – uprostřed dekorativní formy nízké zeleně byl postaven památník věnovaný vojákům padlým ve francouzsko-pruské válce. Památník (vzniklý v témže roce) dle projektu Wilhelma Döricha, měl formu sloupu ukončeného sochou orla přeneseného z Horní brány. Celek byl ze strany ulic obklopen jírovcovou alejí a z východní strany vysokou zelení parku nacházejícího se mezi dnešními ulicemi Kaszubska a Mickiewicza. Parky u soudu, při náměstí Plac Dworcowy a u prostranství obklopujícího městské hradby byly ve dvacátých letech 20. století spojeny v jeden zelený celek - promenádu. Całość układu od strony ulic otoczona była alejami kasztanowcowymi i wsparta od strony wschodniej wysoką zielenią parku położonego pomiędzy dzisiejszymi ulicami Kaszubską i Mickiewicza. Park przy sądzie, zieleniec i park przy placu Dworcowym oraz planty otaczające mury miejskie w latach 20. XX w. zostały połączone w jeden zielony ciąg spacerowy.

Park na ul. Kosiby (31)

Vyhlídková věž Jenny v parku mezi ul. Kosiby a Alejí Piastů byla postavena v roce 1873 jako památník manželky téhož jména Etienna Doussin, majitele blízkého statku „Próg”. Malebná budova v novogotickém slohu byla o dva roky později připojena k parku dle projektu Eduarda Petzolda. V parku dominovaly porosty tuzemského původu s malým množstvím cizích druhů jako jírovce, duby červené a trnovníky akáty.

Střelecký park - dnes ul. Parkowa (32)

Dnešní vzhled parku je výsledkem prací realizovaných v dubnu roku 1921, které proměnily dávné náměstí Plac Strzelecki a park, kterému se říkalo Irrgarten. Prostranství zdobily klasicistické budovy postavené na začátku 19. století: lóže Jana a Wilhelma pocházející z r. 1797 a 1799 a postavený v letech 1827-29 Myslivecký dům /Dům Střeleckého spolku/. Z komplexu se zachovala pouze Wilhelmova lóže.

Městský les na ul. Jeleniogórska – Zeche (6)

Městský les, kterému občané říkali Zeche /Důl/, byl od sedmdesátých let 19. století postupně měněn malířem Scholzem. V severní části lesa byly v roce 1874 vymezeny procházkové aleje a byl vykopán malý rybník s malým ostrůvkem uprotřed vodní plochy. Na druhé straně cesty, díky hrázi postavené na potoku Leśny Strumień, byla dosavadní louka proměněna v rybník, kterému se od té doby říká Lesní rybník (Staw Leśny). U jeho břehu byla postavena restaurace „Leśny Zamek” a jeho atraktivní poloha lákala davy měšťanů toužících po odpočinku. V roce 1905 byla v parku v Zeche provedena rekonstrukce vchodu do štoly, která měla připomínat zdejší středověkou těžbu zlata a v roce 1912 v parku vzniklo Lesní divadlo (Leśny Teatr) s venkovním jevištěm. Byly postaveny schody se 67 stupni vedoucí na kopec, kde byl v roce 1922 umístěn památník ve tvaru kříže věnovaný vojákům padlým v 1. světové válce, jehož autorem je sochař Encke z Berlína.

Park u zámečku na ul. Zgorzelecka čp. 28-29 – dnes Speciální školy (33)

Malebný park vznikl v padesátých letech 19. století, měl malou vodní plochu, lávku a novogotický pavilón. Obklopoval – postavený roku 1857 pro hraběte Pücklera – zámeček v gotickém slohu, který pak přešel do vlastnictví hraběte Hatzfelda, jenž byl známý z pořádání hudebních koncertů, a následně angličana - Samuela Wollera, majitele textilních závodů „Concordia”.


Wszelkie prawa zastrzeżone (c) 2006 - Urząd Miasta Bolesławiec

Liczba odwiedzin: 1